Když bylinky sušíte špatně, aroma zmizí do tří dnů

Podkroví musí dýchat, ale ne tak, že vám do izolace proudí vlhký vzduch z interiéru. Mezi krytinou a tepelnou izolací ponechte větranou mezeru a u hřebene i u okapu zajistěte průchod vzduchu. Na teplé straně izolace vytvořte souvislou parozábranu, přelepte všechny spoje a napojení na zdivo. Typická chyba je přerušená parozábrana u prostupů, u komína nebo u vikýřů — tam pak vlhkost kondenzuje přímo v minerální vlně a ta ztrácí účinnost.

Teplota a vzduch rozhodují víc než čas Ideální sušení probíhá ve stínu, při teplotě do 35 °C a s dobrým prouděním vzduchu. Ne na přímém slunci, ne v troubě na 80 °C, ne v mikrovlnce. Slunce spálí chlorofyl a barvu, vysoká teplota zničí silice. Pokud sušíte v sušičce, nastavte 35–40 °C a nechte klapky otevřené, aby vlhkost odcházela. Větrejte místnost, ale nevystavujte bylinky průvanu z otevřeného okna – ten je spíš vysuší nerovnoměrně a nadrobno.

Před zimou zkontroluj také venkovní výběh. Odstraň bláto, aby slepice nestály ve vodě, a polož na zem dřevěné palety nebo silnou vrstvu slámy. Napáječku umísti mimo kurník, aby se voda nerozlila uvnitř. Krmivo podávej v dostatečném množství, protože slepice v zimě spotřebují více energie na zahřátí. Pokud je venku opravdu silný mráz, nech je ráno déle zavřené a vypusť je, až se vzduch trochu ohřeje. Takto připravený kurník zvládne zimu bez zbytečných ztrát.

Trhejte nebo stříhejte celé větvičky, ne jednotlivé lístky. U bazalky, máty, tymiánu, oregana a šalvěje odřízněte stonek asi pět centimetrů nad zemí nebo nad zdřevnatělou částí. Nikdy nesbírejte mokré rostliny – vlhkost je hlavní nepřítel, protože způsobuje plíseň a hnilobu. Bylinky nesmíte před sušením mýt, pokud to není nutné. Prach setřete jemně suchým štětcem nebo je nechte po sklizni na papíře, aby případní drobní živočichové odešli sami.

Nejčastější chybou je spoléhání na jediný znak. Například „má prstenec, tak je jedlá" neplatí, protože prstenec mají i jedovaté druhy. Další chybou je sběr mladých plodnic, kdy ještě nejsou vyvinuté znaky. Někteří houbaři ochutnávají syrové houby, což je u muchomůrek smrtelně nebezpečné. I malý kousek muchomůrky zelené může způsobit těžké poškození jater. Vaření jedovaté látky neničí.

Muchomůrky patří mezi houby, které budí největší respekt. Na jedné straně stojí ceněná muchomůrka růžovka, na straně druhé smrtelně jedovatá muchomůrka zelená. Rozdíl přitom není vždy na první pohled zřejmý. Následující znaky pomohou snížit riziko záměny, ale žádný z nich není stoprocentní. Vždy platí, že pokud si nejste jisti, houbu neberte.

Skladujte až po úplném vychladnutí. Teplé bylinky se v uzavřené nádobě zapaří a zplesniví. Použijte sklenice s tmavým sklem nebo plechovky, které těsně uzavřete. Plastové sáčky nejsou vhodné, protože propouštějí světlo a často i vlhkost. Ke každé nádobě napište druh a datum. Skladujte v temnu, suchu a chladu, ideálně při teplotě do 20 °C. Když se na víku objeví kapičky, bylinky dosušte, jinak o ně přijdete.

Sušení bylinek není složité, ale většina lidí ho pokazí hned na začátku. Nejčastější chyba: sklizeň v poledne, kdy je v rostlině nejméně silic. Siličné žlázky se plní přes noc a brzy ráno, proto řezejte bylinky mezi sedmou a devátou hodinou, jakmile oschne rosa. Pokud stříháte v horku, dostanete sice větší objem, ale vůně se vytratí ještě předtím, než uschne.

Dalším častým problémem je zakloněná hlava a prohnutá záda při jízdě přes vlnu. Místo abyste se krčili nebo naopak prohýbali, předkloňte se z kyčlí, ne z beder. Hrudník jde vpřed, pánev zůstává stabilní. Tím se ráz vlny rozloží do celého trupu a ne do jednoho segmentu páteře. Zároveň mějte pokrčené lokty, aby paže fungovaly jako pružina.

Když trup drží, záda jsou v bezpečí i v divoké vodě. Nejde o sílu, ale o souhru dechu, postoje a rotace. Kdo to zvládne, vydrží na vodě déle a druhý den ho nebolí záda. Kdo to podcení, dovolenou si protrpí.

Nejčastější chyba na konci: mletí všech bylinek najednou. Mleté bylinky ztrácejí aroma mnohem rychleji než celé lístky. Drcené nebo mleté koření používejte do půl roku, celé lístky vydrží i dva roky. Pokud chcete intenzivní chuť, rozmáčkněte je až před vařením. A když po otevření sklenice cítíte jen seno a prach, není to vaše chyba – byla to chyba při sušení.

Větvičky svažte do malých svazků, maximálně deset stonků, a pověste květenstvím dolů. Svazek nesmí být tlustý, jinak uvnitř zůstane vlhko a začne plesnivět. Listové bylinky, jako je máta nebo meduňka, raději sušte rozložené na papírové utěrce nebo na sítu. Sušení trvá podle druhu tři až deset dní. Poznáte ho tak, že stonek se ohne a praskne, ale neláme se na prach. Listy musí být suché na dotek, ne kožovité.